Preferenční původ zboží má hlavní význam ve snížení nebo vynulování dovozního cla. Nutné je obchodovat se zemí, která je preferenčním partnerem Evropské unie. Zboží se tak stává konkurenceschopným. Nic však není „zadarmo“...
Mezi nevýhody uplatňování preferenčního původu zboží patří administrativní požadavky na určování, evidenci, prokazování a následnou verifikaci původu zboží. Je nezbytné pravidelně aktualizovat vstupní informace o hodnotách určujících původ zboží. Rizika jsou jak pro dovozce (dodatečné platby cla a sankce v případě pochybení vývozce), tak i pro vývozce (odpovědnost za případné škody způsobené zákazníkům nesprávným potvrzením původu, riziko vývozce sdílené s dodavateli).
Původ zboží se prokazuje v celém dodavatelském řetězci. Aby mohl vývozce prokázat původ výrobku, musí mít od svých dodavatelů prokázán původ dodávaného zboží nebo surovin/materiálů. Tito dodavatelé musí mít prokázán původ svých použitých materiálů od svých dodavatelů, proto se původ prokazuje i u dodávek v rámci EU.
Osvědčení o původu vystavuje vývozce a uplatňuje dovozce zboží. Důsledky nesprávného uplatnění celních preferencí nese dovozce, i když chybu způsobil vývozce nebo jeho dodavatel. Vývozci hrozí sankce podle národní legislativy vývozní země, ale také případná náhrada škody způsobené dovozci, ztráta kredibility atd.
Preferenční pravidla původu najdeme:
- Delegovaný akt (nařízení 2015/2446) – pravidla pro rozvojové země (GSP)
- Prováděcí akt (nařízení 2015/2447) – prokazování původu (GSP), prokazování původu v rámci EU (prohlášení dodavatelů, INF4)
Určení preferenčního původu zboží
Pravidla preferenčního původu zboží přesně definují:
Zboží zcela získané
Zboží zcela získané má původ v zemi, kde bylo získáno (vypěstováno, vytěženo …). Jedná se například o nerostné produkty, rostlinné výrobky, živá zvířata a výrobky z nich, produkty lovu a rybolovu, opotřebené předměty (sběrné suroviny), odpad a šrot z výrobních operací a vše co je vyrobeno výlučně z těchto surovin.
Zboží dostatečně zpracované
U zboží dostatečně zpracovaného můžeme určit jeho původ dle různých kritérií:
- tarifní změnou ( výroba, v níž všechny nepůvodní materiály patří do jiného čísla než výrobek),
- hodnotovým kritériem (výroba, v níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů přesahuje 10% ceny výrobku ze závodu (EXW ceny)),
- technologickými podmínkami výroby (jaké operace musí být provedeny v zemi původu) a kombinace těchto kritérií.
Důležitým aspektem určení země původu je i přímá doprava zboží. Zboží musí být přepravováno (skladováno během přepravy) pod celním dohledem ze země původu do země určení. Mimo území smluvních stran nesmí být se zbožím nakládáno jinak, než jak je nutno k jeho zachování v dobrém stavu během přepravy.
Zboží nemůže získat preferenční původ, jsou-li v EU provedeny pouze tzv. minimální operace ani jejich kombinace. Za minimální operace se považuje výměna obalů, rozdělení nebo spojování zásilek, prosté obalové úpravy, skládání zboží do souprav (sad), připevnění značek, štítků nebo obdobných rozlišovacích znaků na výrobky nebo obaly, třídění, zařazování, sdružování, umývání, krájení a prosté sestavování nebo rozkládání součástí produktů.
Kumulace původu zboží
Při kumulaci původu jsou materiály, mající původ v zemích s nimiž je povolena kumulace, pokládány za původní. Nevztahují se na ně omezení vyplývající z kritérií dostatečného opracování. Původ musí být prokázán některým z povolených důkazů původu. Pokud původ není řádně prokázán nebo není kumulace povolena je materiál považován za nepůvodní.
Prokazování preferenčního původu
Dodavatelské prohlášení o původu
K prokazování preferenčního původu v rámci Evropské unie se používají dodavatelská prohlášení o původu zboží v EU nebo pro zboží částečně zpracovaném, které ještě nezískalo původ v EU. Vystavují se buď prohlášení jednorázové na faktuře nebo na jiném obchodním dokumentu, nebo prohlášení dlouhodobá, která se vystavují až na 2 roky ode dne vystavení. Vydaná dlouhodobá prohlášení je třeba pravidelně revidovat při každé změně složení či cen materiálů a výrobků.
Prohlášení může vydat kterýkoli dodavatel. Nepotřebuje k tomu žádné povolení celních orgánů, avšak může jimi být kontrolován.
Průvodní osvědčení EUR.1
Jedná se o univerzální důkaz preferenčního původu kromě obchodu s rozvojovými zeměmi, Koreou, Kanadou, Japonskem,… V ČR toto osvědčení potvrzuje celní úřad, který propouští zboží do režimu vývoz.
Prohlášení vývozce
Preferenční původ se může také prokázat prohlášením vývozce na faktuře nebo jiném obchodním dokumentu. Toto prohlášení může použít kterýkoliv vývozce „malé zásilky“, pokud celková hodnota původních výrobku obsažených v zásilce nepřesahuje 6.000 EUR nebo schválený (registrovaný) vývozce mající povolení celních orgánů země vývozu.
Prokazování preferenčního původu – GSP
- Certifikát Form A
Jedná se o důkaz preferenčního původu zboží v rozvojových zemích. Originál certifikátu musí být potvrzený pověřenou institucí vývozní země. Tento certifikát bude používán jen do roku 2020.
Prokazování statusu zboží – Turecko
- Průvodní osvědčení A.TR
Toto osvědčení slouží k bezcelnímu obchodu na základě prokázání statusu zboží celní unie EU-TR. Osvědčení A.TR potvrzují celní orgány v zemi vývozu nebo schválený vývozce zvláštním razítkem. Nejedná se o osvědčení prokazující původ zboží! Je-li třeba prokázat původ zboží např. pro kumulaci, tak se použije prohlášení dodavatele jako v rámci EU.
Následná verifikace původu INF 4
Následná verifikace původu je kontrola skutečného původu zboží z důvodu náhodného výběru nebo důvodné pochybnosti celních orgánů v dovozní zemi, pokud jde o skutečný původ zboží. Může se týkat všech forem důkazu původu.
Vývozce musí prokázat správnost prohlášení/osvědčení o původu vlastních výrobků a správnost prohlášení vystavených jeho dodavateli (certifikát INF 4).